pátek 8. června 2012

Když jsem byla ještě hloupá!

 
Chtěla bych vás trochu přiblížit k problému PPP (porucha příjmu potravy).
Mezi ně se neřadí jen anorexie a bulimie, ale také chorobné přejídání se a s tím související psychické problémy.
Abyste neřekli " Ta blka neví o čem mluví!" , vím o tom, vím o tom dost, když jsem byla o rok mladší, byla jsem o dost hloupější! Koukala jsem se na jiné holky a vyčítala si každý sousto, který sem snědla, biť by to byl jen džus, já si to vyčítala. A teď k věci!


V zimě 2010 jsem chodila do prváku. Hodně lidí se snažilo zapadnout a já byla mezi němi. V tu chvíly jsem měla 67 kg, hrůza, co? Mě to ale divné nepřišlo, tedy až do té doby, co mě na to pár lidí upozornilo. Doktor mi řekl, že jsem tlustá, ale snažil se to okecat tak aby to tak nevyznělo. Přítel mi řekl že mám prdel jako štyrskej valach, on to prý myslel ze srandy, ale ta slova mě dost uráží.. A ještě k tomu od něj? :-o
Řekla jsem si dost! Úplně jsem se zasekla, nejedla jsem, pila jsem jen vodu. Na snídani vodu, na oběd vodu  i na večeři vodu! Takhle to šlo celý měsíc, celý měsíc jsem pila jen vodu a třeba jednou za týden jsem k tomu přidala jablko nebo jiné ovoce. Zajímavé je, že mi jídlo vůbec nechybělo. Chodila jsem do cukráren s kamarádkami, samozřejmě jsem si dala buď černý čaj nebo vodu a oni si labužírovaly nad zákuskem! K tomu jsem přidala každý den, opravdu KAŽDÝ den běhání minimálně hodinu, cvičení ráno, večer, celý den! Jo, všichni mě chválili jak jsem strašně zhubla a jak mě to prospělo. Jen kamarádky, který věděly jak se mi to stalo měly o mě strach (nedivím se jim, měla bych o ně strach stejný). Ale já si připadala fajn, strašně fajn, takový krásný pocit to byl, nevěřili byste! Ani mě nevadilo, že jsem bílá jako stěna, vlasy mi padají v chuchvalcích a je mi pořád zima. Mě bylo pořád fáájn! Stoupla jsem si na váhu a ukázalo se tam číslo 52 kg! Za měsíc jsem shodila 15 kilo, víte jakou jsem měla radost? Takovou, že jsem dostala hlad, vzala jsem si jeden kousek buchty, pak další, další a snědla jsem skoro celý plech. Vzápětí mě to vyhnalo na záchod, kde jsem celý obsah žaludku vyzvracela! Joo, to už jsem měla strach, svěřila jsem se kamarádce, díky jí, která mě vyhrožovala, že pokud nepřestanu, že to řekne mému hošanovi! Bála jsem se, že mě nechá když to zjistí (Ale v podstatě to zapříčinil i on, ne?!) .Šla jsem k tetě, dala si tam latéčko a co myslíte? letělo to ven. Teta si už toho všimla a během týdne mě vzala do Svitav za odbornicí, ta mě vyslechla, řekla, že to má kořeny hlouběji jak u toho, že mi někdo něco řekl. Od té doby jsem se přecpávala každý den, snědla jsem snad 5 kilo jídal za den, sice jsem zvracela, ale dostala jsem se na váhu 62! Bylo mi skvěle, když už jsem byla zdravá! Teď jsem na zdravém životním stylu a zhubla jsem - ZDRAVĚ!!!! na 57-58 kg! :-)

Co mi to nechalo?
Samozřejmě to není bez následků. Žaludek mám podrážděný do teď, občas mě bolí když si vezmu něco co nemám. Smažená jídla vynechávám co nejvíce, protože je moc dobře netrávím. Ale hlavně? Hlavně mě to poznamenalo psychicky. Přijdu si tlustá, mám výčitky a bojím se dnů, kdy na mě dolehne moje chorobné přejídání se!

Rada!
Holky, kluci! Jde to i zdravě, neudělejte blbost jako já, který pak budete litovat a tlouct se do hlavy, jak jste byli blbý!

6 komentářů:

  1. Páni, tak to je opravdu poučný příběh. Vážně mi příjde nepředstavitelné, jak jsi mohla takhle fungovat měsíc a neskolabovat. Jsi skvělá, že jsi se z toho dostala! Důležité je, že teď jíš zdravě a víš, že je to tak správně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si to teď taky nemůžu představit, být tak dlouho bez jídla, teď bych nejspíe umřela hlady ;)
      Jsem ráda, že jsem se z toho dostala, ale jak jsem zmiňovala, něco ve mě z toho zůstalo :/ Ale s tím se poperu' :-) Děkuju! :-*

      Vymazat
  2. Páni, tak to sis rozhodně zažila svoje, za to tě hodně uznávám. Taky mám svůj životní příběh. Bylo mi 5. Chodila jsem do školky. Paní ředitelka školky mě nutila jíst jídla která my nechutnala a jíst jsem je nechtěla. Mamka jí několikrát byla říct, ať mě do toho nenutí, ale ona se stejně nepoučila. Začala jsem mít z jídla depku. Postupně jsem přestávala jíst, nastaly psychické problémy, když mi mamka dala rohlík, hodila jsem s ním o zem, za den mi stačila jenom voda. Chodila jsem na psychiatrii, ale pořád nic. Nakonec to došlo tak, že si mě vzali do nemocnice. Tam si mě pěkně vykrmili a já začala přibírat. Asi v lednu jsem měla 166cm a 52 kilo. Já si řekla dost! Takhle to nejde. Snížila jsem radikálně můj příjem, a zhubla na 44 kilo. Přitom jsem vyrostla o 2 cm. Momentálně jsem na 168 a 44. Nejprve chci alespoň 4 kila zdravě přibrat, a pak zpevňovat a zpevňovat a zpevňovat. Už nikdy nebudu hubnout!
    www.beauty-and-style.blog.cz//Můj blog o mém přibírání

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nechápu, jak si ty učitelky můžou něco takovýho dovlit. Když mě to nechutná, tak mi to nemlžou spát! Nedávno jsem viděla školku a jejich přístup? Řvali na děcka, chytali je násilně za ruce, no děs!!!!! Ale teda musím říct, že klobouk dolů ;). Málo která holka si uvědomí, že musí přibrat, jinam´k bude zle. Popravdě 44 kg není právě moc u takové výšky, já mám 171-2 a nedokážu si to představit . Držím Ti palce ať to zvládneš! :-)♥

      Vymazat
  3. Teda, Koouky, klobouk dolů! Úplně mě dostala ta razance, s jakou si to napsala, přečetla jsem to jedním dechem.
    Moc ti držím palce, ať už se k tomu nikdy nevrátíš. Nejdůležitější je být spokojená sama se sebou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strašně děkuji :-* .. Spokojená sama se sebou není většina žen, i já! Ale v životě už se k tomu vrátit nechci, děkuji! :)

      Vymazat

Každému odpovím, prosím o strpení! :))